Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Nastavení najdete v dialogu 1.5 Podpory.
Tam můžete zadat šířku podpory a typ podpory a také nastavit, zda se má provést redistribuce momentů resp. redukce momentů nebo redukce smykové síly.
V závislosti na normě vybrané v dialogu 1.1 jsou k dispozici různé možnosti. Tato volba platí pro přídavné moduly RF-CONCRETE Members (RFEM 5) a CONCRETE (RSTAB 8).
V přídavném modulu RF-/JOINTS se provádí idealizované posouzení ocelového spoje podle normy, které nelze snadno porovnat s přesným výpočtem pomocí MKP. Výsledky numerické a analytické metody posuzování se liší především v důsledku provedených zjednodušení a předpokladů.
Při výpočtu přípoje jako plošného modelu je nutné zohlednit například následující body:
Toto zaškrtávací políčko aktivuje např. Použití simplexní metody také pro I-profily, které by jinak byly automaticky posouzeny metodou dílčích vnitřních sil (PIFM) včetně redistribuce.
Pokud je zaškrtávací políčko deaktivováno, bude se simplexní metoda nebo metoda dílčích vnitřních sil (v závislosti na výběru) používat pouze v případě, že je k dispozici obecný průřez (například z programu SHAPE-THIN).
V prvním iteračním kroku se zohlední všechny pruty. Před dalším krokem program určí, které pruty nemohou vzhledem ke své definici odolávat stanoveným tlakovým silám, například tahové pruty se zápornými normálovými silami. Poté se z matice tuhosti odstraní tahový prut s největší tlakovou silou. Následuje další iterační krok.
Následně porovnáme zadání prutů se stanovenými normálovými silami. Pro další iterační krok se z matice tuhosti odstraní největší namáhaný tahový prut. Tento postup pokračuje, dokud žádný prut není vystaven vnitřním silám, kterým nemůže odolat.
Tímto způsobem lze často dosáhnout lepšího konvergenčního chování systému v důsledku účinků redistribuce. Tato možnost výpočtu vyžaduje více času, protože program musí projít větším počtem iterací. Dále je třeba dbát na to, aby byl nastaven dostatečný počet možných iterací (viz část dialogu "Nastavení" na obrázku).
U této metody se také může stát, že původně vypadlý prut se znovu vloží, protože je v důsledku možných redistribucí vystaven tahovým silám.